Dnešní den patřil mezi ty přesunové, ale protože cesta měla trvat celkově půl dne, dovolili jsme si část dopoledne ještě věnovat Gt. Chyběla nám totiž jedna z největších zajímavostí města - čínský Dům klanů. Byl to komplex budov, kde se od počátku scházeli místní čínští obchodníci, sdružení do klanů dle pěti základních příjmení. Nádherně vyzdobený dům ve vnitrobloku byl chrámem, kulturním a obchodním centrem a v jistém období také fungoval jako domov bohatých seniorů. Jeho součástí je dnes I muzeum, které velmi názorně, jak je v Malajsii dobrým zvykem, ukazovalo život v 19.století.
Městským busem do přístavu, trajekt nás převezl na pevninu, kde hned bylo autobusové nádraží a k našemu štěstí jel přímý bus do Lumutu za 20 minut (jezdí 5x denně). Dálnici, po níž jsme sem I přijeli, jsem prospal, ale když jsme odbočili na silnici vedoucí rovnoběžně s pobřežím, už bylo na co se koukat. Městečka, vesničky I osamělě zemědělské haciendy se odvíjely jako rychlý film na pozadí palmových plantáží I tropických lesů. Tři a půl hodiny jízdy uběhly docela rychle. Jenom mi nebylo jasné, jak překonáme široký záliv před Lumutem. Odpověď samozřejmě přišla - v mé mapě chyběl dlouhý most, který záliv s pomocí tří ostrovů překonal.
Přístav lodiček na Pangkor byl samozřejmě hned vedle autobusového terminálu, půlhodinku čekání jsme využili na rychlý oběd u Indů a za dalších 40 minut jsme už byli s jednou zastávkou v hlavním městečku ostrova. A ještě dvacet minut taxíkem, rychlý check-in a v šest hodin večer už jsme měli klíče od našich bungalovů, které budou naším domovem pro příští 4 dny a současně posledním ;( bydlením v Malajsii.
Dlužno dodat, že příjezd do našeho letoviska Teluk Nipah se nám moc nelíbil. Velký nepořádek na kraji turistické vesničky se příliš nevylepšil ani v centru. Dojem jsme si vylepšili bydlením, které je pěkné, asi 100 m od pobřeží a rušné hlavní cesty, podle níž jsou jednoduché stánky s jídlem, turistické obchody, kiosky s výlety lodičkami a plážové restaurace. No a pláž se nám na první pohled taky moc nelíbila, byla navíc příliš zalidněná. Při průzkumu jsme zjistili, že ani s těmi výlety to není žádná sláva. No, byla to trošku depka - TADY máme strávit tři celé dny, když nám všechno zatím skvěle vycházelo???
Dal jsme řeč s milou paní domácí a situace se přece jen začala obracet. Na přespříští den pořádají půldenní túru do pralesa a na zítra nám sehnala privátní lodičku, která nás doveze, kam chceme. A taky nám přes kartu vybrala hotovost, kterou jsem hrubě podcenil pro tento ostrov. Jinak by mne totiž čekala cesta k bankomatu na pevninu. A pozitivní obrat dovršila večeře, ne náhodou byla naše rezortová hospoda na rozdíl od sousedních zcela plná. Zdejší BBQ krevety téměř dosahovaly kvality těch včerejších. Majitelé jsou muslimové a tudíž zde nevedou pivo. "Ale můžete si ho koupit v marketu a vypít tady" mi vysvětlila paní domácí. No a pak nám Radka ukázala, jak se hraje Zem pod vodou a mohli jsme jít spát. (ubytování)
Žádné komentáře:
Okomentovat